Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je dobré vědět a znát - zajímavosti

 

 Hasičská bilance roku 2012

Každé 3 minuty a 44 sekund vyjeli v loňském roce hasiči k nějaké mimořádné události a každých 7 minut a 39 sekund někoho zachránili.  Více čtěte zde.

 HASIČI, JAK JE MOŽNÁ NEZNÁTE

 POŽÁRY SI DOVOLENOU NEVYBÍRAJÍ

 Vynikající prezentace správného hasiče - prezentace v pps

Chování tlakových lahví při požáru

 

Máte vyčištěný komín?

 

 

Grilování na balkónech

 

 

 

Jak doma neuhořet

 

 

 Prolomení ledu a záchrana tonoucí osoby z vody

Mráz jak má být umožnil pardubickým hasičům uskutečnit v těchto dnech výcvik na zamrzlé vodní hladině a v odborné přípravě se zaměřit na záchranu osoby, která se propadla při bruslení pod led do mrazivé vody.  

 Hasiči procvičovali správný postup při záchraně tonoucí osoby. Pro trénink si vybrali řeku Chrudimku v Nemošicích. Figurant - tonoucí se ponořil do ledové vody. Všichni ostatní profesionální hasiči si postupně vyzkoušeli, jak správně zasahovat na zamrzlých rybnících či vodních nádržích.
Hlavním důvodem proč tento výcvik hasiči uskutečnili je rostoucí počet rizikových aktivit na zamrzlé vodní ploše, jako jsou lední jachting, lyžování, bruslení, ice kiteing, zimní windsurfing, pěší turistika. Vyproštění tonoucího z ledové tříště anebo z ledového propadliště je nejen technicky náročné, ale musí být velice rychlé.
Jeden ze záchranářů se pomocí žebříku dostane k tonoucí osobě a další záchranáři zůstanou na břehu u lana. Záchranář poté vytáhne tonoucího figuranta z vody a transportuje ho na břeh.
I hasiči musí při pohybu po zamrzlé vodní ploše dbát co největší opatrnosti. I pod nimi může dojít k prasknutí ledové krusty.
 
 Hasiči radí všem, kteří se vydají na zamrzlé vodní plochy, aby dávali pozor!
 
Všeobecně platí tyto zásady při pohybu po zamrzlé vodní ploše

- Rozhodně nedoporučujeme volně se pohybovat po ledu o tloušťce menší než 12 cm a v místech, kde není možnost pomoci v případě nouze!
- Při pohybu po zamrzlé vodní ploše dbát co největší opatrnosti – možnost prasknutí ledové krusty je vysoká zejména u ploch s přírodním přítokem a odtokem, kde jsou vyšší teploty v místech průtoku.
- Po ledové ploše se nepohybujte ve skupinách, může dojít k lokálnímu přetížení ledu vedoucí k náhlému prasknutí.
- Při pohybu po zamrzlé vodě se mezi jednotlivými osobami doporučuje udržovat vzdálenost přibližně 5m a být navzájem spojeni pomocí lana, obdobně jako při zimní vysokohorské turistice.
- Zatížení je vhodné rozložit na co největší plochu, proto při pohybu po ledové ploše s výhodou využívejte pomůcky zvyšující zatěžovanou plochu (lyže, sněžnice apod.).
- Doporučujeme dále osobní záchranné pomůckyvyužívané v severských státech – tzv. Ice Picks (rýpadlo). Jedná se o krátké kovové hroty s rukojetí (jakoby z běžecké hůlky) přivázané k zápěstí pro případ potřeby. Taková pomůcka nám umožní, ve většině případů, samostatně se vyšplhat z propadlého ledu zpět.
- S výhodou si s sebou při chůzí čí jízdě po zamrzlé hladině vezměte pomůcky připevněné na laně, které se po ocitnutí ve vodě udrží na hladině a kterých je možno se na základě jejich vztlaku přidržet (prázdné větší PET lahve, balón, nafukovací pomůcky nebo i záchrannou vestu atd.).
- Při plánované cestě na zamrzlou vodní plochu využijte oblečení z umělých vláken (tzv.funkční prádlo, polyester, polyamid apod.) – při propadnutí do vody nedochází k tak zásadnímu nasáknutí oděvu jako v případě přírodních materiálů (bavlna, vlna, peří apod.). Oblékněte se teple, ale střídmě.
 
Při samotné záchraně tonoucích osob z ledové vody po propadnutí je v prvé řadě nutné:

Uvědomit složky IZS (Integrovaný Záchranný Systém) linky 112 nebo 150 a 155. K okraji propadlého ledu se pak přibližujte s ohledem na svoji vlastní bezpečnost velice opatrně, s využitím co největší plochy (plazením, s použití žebříků, desek, klád nebo plavidel) a pokud možno upoutáni na laně s jakýmikoliv i improvizovanými plovacími pomůckami.
- Po vytažení tonoucího z vody u něj zajistěte základní životní funkce, případně zahajte resuscitaci a vyčkejte příjezdu Zdravotnické záchranné služby. Pokud je tonoucí při vědomí, ihned jej zbavte mokrého oděvu a zabalte do suchého. Udržujte tepelný komfort.
 

zachrana-z-ledu.jpg

 

zachrana-z-ledu1.jpg

 

zachrana-z-ledu2.jpg

 

 Shlédněte také video ze záchranné akce, tentokráte cvičili zahraniční kolegové :-)
 

Správné použití hasicích přístrojů

 
 
 Třídy požárů
 
A - požáry pevných látek, doprovázené případným žhnutím, jako například
dřeva, papíru, plastů, gumy a pod.

B - požáry kapalných látek nebo hořením přecházejících na kapalné, jako
například benzínu, nafty, oleje, asfaltu, vosku, alkoholu a pod.

C - požáry plynu
 
D - požáry lehkých kovů, jako například hliníku, hořčíku a pod.

E - požáry pod napětím elektrického proudu, z důvodu bezpečnosti
omezeno na 1000V a vzdálenost 1m, popř. do 110kV ze 3m

F - požáry jedlých tuků a olejů
 
 
Použití hasicích přístrojů
 
Při zpozorování zahoření sejmeme hasicí přístroj z věšáku/držáku a doneseme ho do blízkosti požáru, ovšem je třeba vždy dbát na vlastní bezpečnost. Snažíme se přistoupit ze strany „po větru“ popřípadě ode dveří/únikového východu, pro možnost rychlého opuštění zadýmeného prostoru v případě, že se nám nepodaří požár uhasit či bude zadýmen použitým hasivem. Pokud je přítomno osob více, tyto mohou volat IZS na čísle 112, podílet se na hašení a popřípadě poskytovat první pomoc či pomáhat s evakuací osob...
Postupujeme dle piktogramů na štítku daného přístroje, většinou následovně:
hasicí přístroj uchopíme do ruky, vstrčíme prst do otvoru zajišťovacího kolíku a tento trhnutím odstraníme – dojde k odjištění páky ventilu a přístroj je připraven k použití.
V případě hasicích přístrojů s tlakovou patronou uvnitř – uvedeno na etiketě – po vytržení zajišťovacího koliku narazíme rukou na vyznačený úderník a vyčkáme 5s pro kvalitní natlakování nádoby.
Jednou rukou držíme přístroj za ventil tak, aby bylo možné stisknout horní ovládací páku ventilu a v druhé ruce držíme hadici, je-li jí přístroj vybaven. Pokud jí není vybaven, jednou rukou držíme přístroj za ventil tak, aby bylo možné stisknout horní ovládací páku ventilu a druhou rukou uchopíme přístroj za dno.
Stiskneme páku ventilu, proud hasiva začne ihned stříkat velkým tlakem ven. Tento proud směřujeme do ohniska požáru a snažíme se hasicí látkou pokrýt celý hořící předmět.
Pro jednotlivé druhy hasiva a možností požáru jsou postupy popsány níže.
Nikdy přístroj neobracíme dnem vzhůru, éra těchto přístrojů je pryč! Přístroje mají stoupací trubku a jsou funkční do náklonu max 30 stupňů !!!
Každý přístroj musí mít typový štítek, kde jsou vyznačeny důležité údaje, včetně návodu k použití v obrázcích a tříd požáru, pro které je určený.
Dále musí mít nalepen štítek o provedené kontrole přístroje a o další periodické tlakové zkoušce.
Každý dnes používaný (prodávaný) hasicí přístroj je odstavitelný – to znamená, že hašení lze kdykoliv přerušit. To ovšem neznamená, že i po sebekratším použití bude přístroj funkční i nadále !!! I po krátkém použití přístroje je nutné zajistit u naší firmy či jiném odborném závodě opravu přístroje !!!
Toto neplatí pro hasicí spreje – ty zůstávají funkční i po několikanásobném použití, až do vyčerpání obsahu hasiva.
Ovšem doporučujeme použitý sprej nahradit novým-plným sprejem, ten použitý si dále můžete ponechat až do spotřebování hasiva na další aplikace, jako např. k preventivnímu nástřiku předmětů před vzplanutím apod.
Štítky na přístrojích s jejich použitím v našem okolí bychom měli prostudovat v klidu, ne až v případě požáru je narychlo zkoumat ! ! !
Tip pro laickou veřejnost - pro ovládání jednotlivých druhů hasicích přístrojů je nejlepší vždy postupovat dle piktogramu na hasicím přístroji - tím se nic nemůže pokazit. . .

Pro vznik hoření je nutný trojúhelník
 
1) hořlavá látka
2) zápalná teplota
3) kyslík
Hasicí přístroje vyřazují z trojúhelníku vždy minimálně jeden uvedený faktor, níže si popíšeme, jak postupovat při daném druhu hasiva a požáru :
 
 
Práškové hasicí přístroje jsou naplněny práškovým hasivem a hasí na principu dušení u pevných látek a na principu stěnového efektu v případě kapalných a plynných látek. Nemají ochlazující schopnosti, proto po uhašení déle rozhořených pevných látek může probíhat dále žhnutí a požár bude nutné dohasit vodou, pěnou.
Při hašení těmito přístroji u pevných látek doporučujeme hasivo aplikovat přerušovaně, po cca 1-2s dávkách do ohniska a na hořící předmět. Hořící stěny hasíme odspoda nahoru. Pozor při hašení volně ložených předmětů, hasivo jde z přístroje velkým tlakem a mohlo by dojít k přenesení požáru a jeho rozšíření. Na sypké látky není vhodný vůbec.
Při hašení kapalných látek je vhodné zahalit celý hořící předmět do oblaku prášku – hašení nepřerušujeme a pokračujeme od kraje přes střed ke konci – zajistíme buď pohyby hadicí či celého přístroje. Vytékající kapaliny hasíme od místa výtoku dolů.
Při hašení plynu pozor – pokud není znám uzávěr plynu či pokud plamen nezapaluje blízké okolí, není vhodné plyn uhasit – i nadále bude unikat a hrozí následné riziko výbuchu. Tyto požáry vždy hlásit hasičům na čísle 150! Pokud plyn zapaluje okolí a rozhodneme se jej hasit, přistoupíme po směru tryskání plamenů - práškový oblak směřujeme po směru hoření – hořící kužel tímto uhasíme, stříkáme hasivo bez přerušení do zhasnutí plamene. Poté dohasíme okolí a zajistíme větrání pro dále ucházející plyn. Elektrozařízení hasíme z minimální vzdálenosti 1m – snažíme se nestát ve vodě. . .
Univerzálním práškovým hasicím přístrojem NIKDY nehasíme lehké kovy, na tyto je určen speciální práškový přístroj.
Automobily hasíme tak, že pootevřeme motorový prostor a začneme stříkat hasivo pod kapotu. Pokud hoří jiná část vozidla, postupujeme standardně, viz výše.

 

p1pa.jpg

Vodní hasicí přístroje jsou naplněny vodou a mrazuvzdornou přísadou, popřípadě smáčedlem pro zlepšení vlastností vody. Jsou určeny pro hašení pevných látek – hasí na principu chlazení a okrajově i dusivě vzniklou párou. Naše hasicí přístroje mají charakter výstřiku hrubý aerosol – širší kužel pro lepší aplikaci hasiva. Při hašení aplikujeme hasivo do ohniska požáru a postupně hasíme předměty. Pozor při hašení sypkých látek, zde doporučujeme zvýšit odstup, aby hasivo nevířilo, ale spíše dopadalo menší rasancí do ohniska. Hořící stěny hasíme odspoda nahoru.
Nehasíme zařízení pod elektrickým proudem !!!
 
 
 
 
v9l.jpg
 
 
Pěnové hasicí přístroje jsou naplněny směsí vody a pěnidla, v našem případě směs tvoří koncentraci 3%
Pevné látky hasí na principu chlazení – vodou z rozpadající se pěny, kapalné látky hasí na principu dusivém překrytím hořící kapaliny vrstvou pěny a bráněním přístupu kyslíku. Z tohoto plyne, že při hašení pevných látek aplikujeme proud pěny do ohniska, postupujeme od kraje na celý předmět, až jej celý zahalíme do pěny. Při hašení kapalných látek postupujeme podobně – snažíme se hořící plochu překrýt vrstvou pěny. Pokud hoří kapalina v ohraničeném prostoru, proud pěny spíše aplikujeme o stěny nádoby, aby byl dopad pěny šetrný a nerozrušoval se již vzniklý pěnový povlak. Pokud je kapalina volně rozlitá, postupujeme od kraje přes střed ke konci pohyby ze strany na stranu, aby byl co nejrychleji rozprostřena pěnová vrstva. Vytékající kapaliny hasíme odshora dolů.
Nehasíme zařízení po elektrickým proudem – mimo našeho stálotlakého přístroje PE6N, ten LZE použít na požáry pod napětím do 1000V ze vzdálenosti 1m.
 

 

 

pe6p.jpg

Sněhové ( CO2) hasicí přístroje jsou naplněny kapalným oxidem uhličitým, stejně tak výtlačný plyn je oxid uhličitý. Kapalné i ostatní hořící látky hasí na principu dušení – z místa aplikace vytlačuje oxid uhličitý kyslík, vzniklý suchý led (tuhý oxid uhličitý) částečně ochlazuje požářiště, obzvlášť při hašení předmětů, na kterých může ulpívat (rozvaděče, motory a pod.)
Při hašení kapalných látek se snažíme nepřerušenou aplikací zahalit celý požár do oblaku vystřikovaného oxidu. Z toho plyne – hašení nepřerušujeme pro vytvoření vhodné koncentrace a vytěsnění kyslíku. Při hašení elektrozařízení, motorů, rozvaděčů a pod. postupujeme prakticky stejně, od kraje přes střed ke konci požáru.
Není vhodný na hašení pevných látek, nemá dostatečný chladicí efekt a proto je málo účinný v těchto případech. Ovšem jeho použití např. v domácnostech není překážkou – na menší zahoření v kuchyni, na elektroinstalaci, dílně a pod. je vhodný – nenapáchá druhotné škody a po uhašení se z místa aplikace bezezbytku odpaří.
Při hašení plynu platí to stejné, co při použití práškového hasicího přístroje !!!
Požáry pod napětím můžeme hasit do 1000V ze vzdálenosti 1m.
Pozor, při hašení vznikající tuhý oxid uhličitý (suchý led) dosahuje teploty cca -73StC – pozor na vznik omrzlin při styku s tímto, proudnici držte na místě tomu určeném.
 

co2-2p.jpg

Přístroje s hasivem FE-36 (čisté hasivo) jsou naplněny chemickou látkou hexafluorpropan, která je na požár ve formě kužele aerosolu aplikována přes speciální trysku na konci hadice.
Toto hasivo hasí na principu antikatalitického efektu – při hašení se hasivo rozpadá za vzniku radikálů. Vzniklé radikály působí při hoření jako inhibitory oxidačních reakcí. Zpomalují reakci hoření tím, že ji jako řetězovou reakci přerušují – spojování radikálů této látky s radikály produktu hoření se navenek projeví uhašením plamene.
Přístroj má dobrou hasební schopnost při použití u požárů látek kapalných, plynných a pod napětím. Na pevné látky není vhodný, nemá chladící efekt a toto nasazení by bylo neekonomické v poměru cena hasiva a výkon.
Při hašení kapalných látek postupujeme od kraje přes střed na konec předmětu. Při hašení automobilů, elektroinstalací a plynu platí stejná pravidla, jako u práškových hasicích přístrojů.
Při hašení výpočetní techniky hasíme ze vzdálenosti cca 0,5-1m a snažíme se hasivo aplikovat dovnitř přístroje, např. přes větrací a montážní otvory, stříkání na nehořící plechový obal je k ničemu !!!
Hasivo není toxické ani vodivé.

 
 
 

ca2le.jpg